|
|
Inspirace pro pastýřskou péči ve spojení s uměleckými metodami - se zvláštním zřetelem na biblioterapii a veršoterapii, jejich možnosti a využití
Šatánková, Radana ; Macek, Ondřej (vedoucí práce) ; Zámečník, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem Inspirace pro pastýřskou péči ve spojení s uměleckými metodami - se zvláštním zřetelem na biblioterapii a veršoterapii, jejich možnosti a využití zaujímá mezioborový rozsah na poli teologickém - uměleckém - terapeutickém. Práce je rozdělena do tří částí: První obsahuje pojednání o pastorální a praktické teologii; reflektuje rozdílnou terminologii a všímá si odlišností i společných důrazů a pojetí obou teologických oborů. Tomu však předchází pečlivé hledání starozákonních i novozákonních obrazů postavy Pastýře - vzoru pro ty, jimž je svěřen do péče lid. Jistě není tento seznam s vlastním komentářem vyčerpávající, avšak promítá se do představení pastorační práce. Velká pozornost je věnována tolik diskutovaným laikům - jejich spolupráci s duchovními a uplatnění v církvi i mimo ni. V pastorační práci také potkáváme čtyři konstitutivní prvky církve (leiturgia, martyria, koinónia, diakonia), projevující se různou měrou, anebo dokonce prolínající se. Další linka práce soustavně poukazuje na rychle se měnící svět a společnost a nároky na křesťanskou službu, aby byla nápomocna člověku dnešní doby. Zmiňovány jsou také hlavní zásady pomáhajících profesí a jejich etika, včetně křesťanské nástavby. Druhá část se věnuje kultuře, umění a představení forem terapeutických metod a...
|
|
|
Reminiscence v pastoraci: využívání vzpomínek a vzpomínání v pastýřské péči o seniory
Fojtů, Daniela ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Čížková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na přítomnost a využívání vzpomínek a vzpomínání v pastýřské péči o seniory v prostředí Českobratrské církve evangelické. Práce si klade za cíl zjistit, jakými způsoby je reminiscence v pastýřské péči o seniory přítomna, v jakých situacích, za jakým účelem a pomocí jakých nástrojů jsou vzpomínky a vzpomínání v pastýřské péči využívány. Práce je členěna do dvou hlavních částí. První část práce nastiňuje teoretický základ. Vymezuje hlavní souvislosti a definuje základní pojmy. Dále popisuje oblast pastýřské péče o seniory, přibližuje reminiscenci jako metodu a nastiňuje průsečíky těchto dvou oblastí. Druhá, praktická část práce si klade za cíl pomocí kvalitativního přístupu metodou polo-strukturovaných rozhovorů s faráři odpovědět na základní výzkumnou otázku, týkající se role reminiscence na poli pastýřské péče o seniory.
|
|
|
Užití vyprávění v pastýřské péči
Diopová, Lalia-Irena ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá využitím vyprávění v pastoračním rozhovoru. Klade si za cíl popsat přístupy, které se vyprávěním příběhů zabývají, zjistit za jakých podmínek je možné je aplikovat a jakým způsobem kladou důraz na vyprávění. Pro snazší orientaci mapuje vývoj pastorační péče v minulém století v Čechách a vzhledem k americkému rozvoji narativních forem pastorační péče i v zahraničí. Ústředním tématem je představení čtyř přístupů k vyprávění příběhu v průběhu pastoračního rozhovoru. Jsou rozřazeny do dvou skupin podle strany, na jejíž vyprávění je upřena pozornost v rámci rozhovoru. Nejprve popisuje vyprávění pastorujícího a soustředí se především na biblické příběhy jím odvyprávěné směrem k pastorovanému a možnost jejich dalšího uplatnění. Druhá část se zabývá pojetími pastorační péče, které vznikly inspirací narativní psychoterapie. Přesouvá se zde zřetel na vyprávění životního příběhu pastorovaného. V neposlední řadě si práce klade za cíl vytyčit rozdíly mezi způsoby využití vyprávění a jejich možné nedostatky.
|
|
|
The king as a writer: The image of Anglo-Saxon rulers in the perspective of contemporary artists and society
Kantorová, Aneta ; Panušková, Lenka (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na význam psaného slova coby prostředek vládnutí anglosaských panovníků. Pro tento účel bylo vybráno období ohraničené příchodem římských misionářů roku 597 a normandským vyloděním v roce 1066, jelikož tato událost již předznamenává nový směr vývoje anglosaských zemí s výrazným vlivem tehdejší francouzské společnosti. Přístup králů k psanému slovu je analyzován na základě dochovaných literárních a ikonografických důkazů, z nichž značnou část tvoří dokumenty sepsané či objednané samotnými králi, zbývající část je zastoupena vizuálním zobrazením panovníků v dochovaných rukopisech. První kapitola popisuje historické pozadí, jež je nezbytné pro správný výklad zkoumaných textů a portrétů. Její obsah je zaměřen na hlavní koncepty této práce, tj. podstata literární aktivity v rámci středověku, vývoj chápání královského majestátu a postup šíření křesťanství v anglosaských zemích. Druhá kapitola se zabývá analýzou písemných dokumentů a specializuje se na texty sepsané v období vzdělávací a náboženské reformy krále Alfréda. Podrobný rozbor staroanglických překladů dokazuje, že Alfréd používal texty jako didaktické prostředky, sloužící především k podpoře náboženství a vzdělávání. Klíčové spisy této kapitoly představují Pastýřská péče sepsaná sv. Řehořem, Rozhovory duše s Bohem od...
|
host ::
RSS.